Na Doupově cvičí elitní ostřelovači

19. března 2011 v 12:50 | Stanislav Stebila a Aleš Kassal |  Pracovní-Armáda ČR - články v novinách a časopisech

Na Doupově cvičí elitní ostřelovači

3.2.2006 Chomutovský, Karlovarský Deník a MF Dnes SEVERNÍ ČECHY DNES
Výcvikový prostor se změnil v bojiště. Dva týdny zde trénovalo tisíc žateckých vojáků
Doupov - S prstem na spoušti v dokonale zamaskovaném úkrytu číhají elitní ostřelovači. Kolem nich zatím zuří válka, rachotí samopaly a minomety. Tak vypadal do včerejška vojenský výcvikový prostor Doupov. Tisícovka vojáků 4. brigády rychlého nasazení zde strávila dva týdny v náročném mrazivém počasí. Včera s nimi několik hodin byli i reportéři
MF DNES.
Výcvik ostřelovačů je začátkem rozsáhlé přípravy vojáků, kteří v Kosovu vystřídají své kolegy.
Jeden z vojáků nám ukáže, kde je stanoviště dvou mužů v bílých maskovacích kombinézách s ostřelovacími puškami.
Víme, že jsou někde kolem nás. Díváme se po nich, ale nemáme šanci je najít. Vojáci žatecké 4. brigády rychlého nasazení nám v praxi ukazují, jak také probíhá zimní cvičení.
Bezpečně trefí cíl na dva kilometry Teprve, když se nám sami ukáží, zjistíme, že bychom si jich všimli možná až na vzdálenost několika kroků. Oni dokáží zabít se špičkovou zbraní jedinou ranou protivníka na vzdálenost 1800 metrů.
Ostřelovači patří k elitě armády. Se 4. brigádou rychlého nasazení jich minulé dva týdny cvičilo v Doupově sedmadvacet. V malých skupinách i jednotlivě se přesunují těžkým terénem, v kopcích a sněhu. S puškou Falcon váží jejich výstroj
a výzbroj pětadvacet kilogramů. "Díky vyšší ráži může tato zbraň zabít téměř na dva kilometry. Finské pušky Sako mají účinný dostřel poloviční," popisuje rozdíl mezi zbraněmi velitel brigády Aleš Opata.
Maskování je dokonalé. Dva muži nám dokazují své umění maskovat se. Ukrývá je nenápadný keřík na zasněžené pláni.
Na sobě mají bílý oděv s kapucou hluboko do obličeje, ani zbraň je nesmí prozradit. Proto je kolem pažby i hlavně omotán bílý obvaz. Zatímco my k nim přicházíme z ostrého sluníčka, oni jsou ukryti pod stromy. I tak se využívá přírodních podmínek k utajení před nepřítelem.
Ostřelovači leží ve sněhu desítky minut, kdy se je snažíme najít. Součástí výstroje jsou karimatky, které doplňují teplou zimní výstroj. "Kvůli mrazu nebyly při cvičení žádné úlevy. Vojáci ale ví, že musí častěji pít teplé nápoje," vysvětluje velitel brigády.
Zatímco ostřelovači trénují na střelnici Mětikalov na Doupově s cíli, které jsou vzdálené stovky metrů, důstojníci štábu pálí po terčích z několika kroků. Nacvičují útok do místnosti, již představuje jedna stěna a dveře na holé pláni. "K boji!" zakřičí vždy voják a rozrazí dveře. Na jednom místě se otevírají dveře po pravé ruce, na druhém se rozlétnou vlevo.
Ženy i muži ze štábu brigády střílí z pistolí, samopalů či útočné brokovnice. Na konci ledna využívá tisícovek hektarů výcvikového prostoru v Doupovských horách jen tisícovka vojáků 4. brigády rychlého nasazení. Tři prapory, dva mechanizované a jeden výsadkový, s nimi nacvičují spolupráci ženisté, chemici a další podpůrné jednotky. Přestože
se střídají na mírových misích v zahraničí, současný výcvik je o něčem jiném. O bojových situacích, jaké mohou nastat
ve skutečné válce. Proto se náměty cvičení připravují tak, aby vojáky připravily na různé podmínky i situace.
V noci je minus 25 stupňů Celsia. Čety, roty i celé prapory musí vydržet venku i přes noc. "Teď už to jde," komentuje slunečné počasí jeden z řidičů terénního Land Roveru. "Ale první týden byl hrozný. Ve dne minus patnáct, v noci minus pětadvacet stupňů," otřese se zimou i při vzpomínce. Některé jednotky ale nocovaly v mrazech také několik nocí.
Ani po deseti dnech cvičení je to ale nepřipravilo o dobrou náladu. "Ahoj, otče! Ahoj, padre," zdraví ráno vojáci našeho průvodce, kaplana Miroslava Jordánka. "Podle řádů nás vojáci nemusí oslovovat hodností," vysvětluje duchovní v bílé maskovací uniformě s hodností nadporučíka. "Nejvíce se vžilo oslovení padre, které se užívá v mnoha armádách.
Mám pocit, že u nás se o něj zasloužil seriál MASH," usmívá se kaplan brigády. Vojákům pomáhá i jako duševní opora.
Jako skutečná válka
Devět kilometrů vzdušnou čarou od ostřelovačů sledujeme, jak vypadá společné cvičení dvou minometů
a mechanizované roty, tedy desítek vojáků s několika "bévépéčky", jak se říká bojovým vozidlům pěchoty.
"Podpůrnou palbou kryjeme před nepřítelem bévépéčka. Vojáci jsou v bojovém kontaktu s nepřítelem," komentuje velitel minometné baterie Josef Skokan střelbu vedle nás a rachot samopalů o stovky metrů dál. Okolní kopce vrací ozvěnou rachot zbraní zpět, a tak vypadá nácvik jako skutečná válka.
Střelba ze samopalů zakrátko ustává. "Teď vyhodnocují na počítači výsledky střelby. Pak nasednou do bévépéček
a budou pokračovat v útoku," vysvětluje Skokan, zatímco nákladní auta odvážejí minomety s municí do úkrytu
v týlu. Pěší vojáci se zatím vzájemně zajišťují před nepřítelem na kopci před nimi.
Žatecká brigáda se do výcvikových prostorů Česka vydá letos ještě mnohokrát. Největší taktické cvičení ji čeká v říjnu. Zúčastní se ho na tři tisícovky lidí z vlastních praporů i podpůrných jednotek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama