Doupovsko je neprobádaný kraj, říká Cyril Hauptman

19. března 2011 v 11:18 | Stanislav Stebila a MF Dnes |  Pracovní-Armáda ČR - články v novinách a časopisech

Doupovsko je neprobádaný kraj, říká Cyril Hauptman

1.8.2002 MF Dnes
Doupovsko je neprobádaný kraj, říká Cyril Hauptman Kadaň - Do vojenského prostoru, v který se v padesátých letech proměnily Doupovské hory - rozsáhlé území mezi Chomutovem a Karlovými Vary, se nedostane jen tak každý. Cyril Hauptman není vojákem, přesto chodí do jinak zakázaného prostoru téměř každý týden. Přátelé a známí ho dokonce občas přezdívají Doupovský kamzík. "Když si chci odpočinout, tak vylezu na kopec nad Kadaň a koukám, jaké je asi
v Doupově počasí. Pak jenom vezmu batoh a jdu," říká muž, který je v civilu řidič Severočeských dolů. Kromě toho ještě zvládá spoustu dalších aktivit - je zastupitelem Kadaně a zároveň předsedou klubu přátel tohoto města. Vede i dětský turistický oddíl Hraničář a je členem obecně prospěšné společnosti Zaniklé obce a města chomutovského regionu.
Právě zájem o zaniklé obce ho už před roky přivedl do Doupova, kde vojenskému prostoru muselo ustoupit několik desítek obcí. "Doupovsko je neprobádaná krajina. Po bývalých vesnicích toho už moc nezbylo," říká. * Proč se zabýváte zrovna Doupovem? Já se v Kadani přímo narodil, takže ten zájem o dění a historii zdejšího regionu je přirozený. Navíc mne historie a osudy zdejších obyvatel vždy přitahovaly, vlastně i proto dělám předsedu Klubu přátel města Kadaně. * Váš zájem se ale přece neomezuje pouze na Kadaň. Jak s tímsouvisí Doupovsko?
Ty regiony vždy měly blízko, než se z Doupovských hor stalvojenský prostor. Já jsem si to hodně začal uvědomovatprostřednictvím několika svých známých. Do Kadaně se totiž povzniku vojenského prostoru přestěhovala část lidí, kteří původněpřišli po druhé světové válce do vysídlených obcí na území Doupovska. Žili tam sice jen několik let, přesto si ale myslím,že si řada z nich vytvořila k tomu území velmi osobní vztah.Právě jejich vyprávění ve mně vyvolalo zájem. Snažím se jim točástečně oplatit. Už čtyřikrát zorganizoval Klub přátel městaKadaně například setkání obyvatel ze zaniklých obcí zdejšíhoregionu, mezi něž se zařazuje i část vsí z Doupovska. Od roku1993 se také každoročně snažím pro lidi z Doupovska vyběhatpovolení u vojáků. Vezmeme autobus a jedeme se do jinaknepřístupného prostoru podívat. Většina z nich se tak do svéhoněkdejšího bydliště dostala po čtyřiceti letech.* Jak dlouho chodíte do vojenského prostoru vy?Důkladněji se o Doupov zajímám prakticky jedenáct let. Nejprvejsem začal mapovat vesnice na okraji vojenského prostoru.Postupem času mám ale díky vstřícnému přístupu armády oficiálnípovolení na historický výzkum.* Zmiňujete se o vstřícném přístupu armády. Přitom právě kvůli potřebám armády zanikla v padesátých letech na území Doupovska většina obcí. Vy jste se tu narodil, pamatujete si ještě na to? Byl mi rok, když vojáci začali celé území Doupovska využívat, takže si to nepamatuji. Nyní samozřejmě vnímám, že kvůli vytvoření vojenského prostoru zmizelo například celé okresní město Doupov, po kterém prakticky zbyla jen část lipové aleje a hrobka. Zanikla i řada jiných nádherných vesnic. Přistupuji k tomu ale tak, že se to prostě stalo a je už velmi těžké cokoli s tím dělat. A pokud se zmiňuji o současném vstřícném přístupu armády, tak tím myslím, že se rozhodně nedá srovnávat padesát let stará situace s tou současnou. Tehdy prostě byla jiná doba. Myslím, že od roku 1989 se armáda snaží veřejnosti otevřít. * Čas od času se přesto objevují názory, že by se vojenské
prostory měly rušit. Co vy na to? Já se naopak kloním k názoru, že pokud by vojáci z Doupova odešli, tak by to pro to území znamenalo do jisté míry katastrofu. Dá se to ukázat na nedávném příkladu, kdy armáda uvolnila u obce Valeč určitou část prostoru. Protože je tu naleziště hyalitu, tak se sem okamžitě začali sjíždět lidé a během krátké doby to vyrabovali. * Mapujete zaniklé obce. Kolik jich na Doupovsku bylo?
Přesné číslo po mně nechtějte, v hlavě ho nemám. Bylo jich ale určitě několik desítek. Pro zájemce už není problém se to přesně dozvědět, literatura postupně začíná víc vycházet i v češtině. Sdružení z Perštejna, jehož jsem členem a kde mám na starost právě Doupov, například vydalo o obcích rozsáhlou publikaci.
Kdo je Cyril Hauptman
* letos oslaví osmačtyřicáté narozeniny
* pracuje jako řidič u Severočeských dolů
* je zastupitelem Kadaně - kandidoval jako nezávislý za KDU-ČSL
* působí ve funkci předsedy Klubu přátel města Kadaně a zároveň jako vedoucí dětského turistického oddílu Hraničář
* kromě toho je také členem obecně prospěšné společnosti Zaniklé obce a města chomutovského regionu, kde má na starost oblast Doupovských hor
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama